Celá kniha se kreslí podle jediné fotky, takže na té fotce hodně záleží. Nemusí být hezká. Má být ostrá, ukazovat obličej zepředu a dítě takové, jaké je v obyčejný den.
Proč na fotce tolik záleží
Obrázky v knize kreslí AI podle fotky a podle toho, co se na které stránce děje. Většinou se dítě pozná hned. Je to ale kreslená postavička, ne fotografie, a nikdy nebude lepší než předloha. Rozmazaná fotka v protisvětle dá postavičku, která se dítěti podobá tak nějak. Ostrá fotka u okna dá postavičku, která je tím dítětem.
Když se obrázek přesto nepovede a ofina najednou povyroste nebo oči mají jinou barvu, můžete požádat o úpravu nebo nechat stránku nakreslit znovu. Jednodušší je ale věnovat fotce minutu hned na začátku.
Nejdřív světlo
Světlo znamená víc než fotoaparát. Nejlepší je denní světlo, které měkce dopadá na obličej, třeba když dítě sedí kus od okna uvnitř místnosti a dívá se k němu. Pak je vidět barva očí, pihy i odstín pleti tak, jak opravdu jsou.
Ostré polední slunce znamená přimhouřené oči a tvrdé stíny pod nosem a bradou, a stín se pak může nakreslit jako rys obličeje. Zatažený den venku je naopak výborný. Stropní světlo za listopadového večera ztmaví oči a všechno lehce zežloutne, blesk zase obličej zploští. Raději tu fotku udělejte zítra dopoledne.
Jednoduchý test: podívejte se na displeji na oči dítěte. Když je v obou vidět malá světelná tečka, světlo bývá dobré.
Vzdálenost udělá víc, než byste čekali
Přidřepněte si, aby byl telefon ve výšce očí dítěte. Zní to samozřejmě, ale většina fotek malých dětí vzniká shora, a pak vyjde velké čelo a malá brada.
Nestůjte ani moc blízko. Obličej nedeformuje telefon, ale vzdálenost: z délky paže vypadá nos větší a uši mizí za tvářemi. Studie selfie ukázala, že ze 30 centimetrů vypadá nos zhruba o 30 procent širší než z metru a půl. Postavte se proto kousek dál a použijte režim 2x, pokud ho telefon má; u většiny novějších telefonů je to samostatný objektiv. Nepřibližujte roztažením prstů, fotka bude jen rozmazaná.
Na klidné zdi za dítětem je líp vidět, kde končí vlasy, než na pozadí knihovny plné věcí.
Přestaňte režírovat
Kdo kdy zkoušel vyfotit dvouleté dítě, ví, jak to dopadá. „Řekni sýr“ vyrobí křečovitý úšklebek a „sedni si a nehýbej se“ pošle dítě utíkat na opačnou stranu.
Mějte mobil po ruce, když dítě kreslí, staví z kostek nebo si povídá se sourozencem. Když vzhlédne, tak všedně zvědavě, zmáčkněte spoušť. Podržte ji, telefon nafotí sérii a vyberete si snímek, na kterém má dítě otevřené oči. Nehledáte fotku jako od školního fotografa, ale pohled, který vídáte každý den u snídaně.
Velký smích, při kterém se oči zúží do čárek, změní tvar celého obličeje, takže největší podobu dá malý úsměv nebo klidná tvář. Miminka, která ještě nesedí, vyfotíte nejlépe, když leží na zádech na dece, vy jste nad nimi a světlo přichází ze strany.
Brýle, vlasy a oblečení
Pokud dítě nosí brýle pořád, patří k obličeji a mají být na fotce. Jen dejte pozor, aby se ve sklech neodráželo světlo; často stačí, když dítě trochu skloní bradu. Sluneční brýle, kšiltovky, čepice a dudlíky ale zakrývají právě to, čím je dítě samo sebou. Totéž platí pro malování na obličej z oslavy a oblíbené tričko se superhrdinou, které dítě za nic na světě nesundá. Vyjednejte si jednu minutu.
Vlasy tvoří velkou část podoby. Vyberte fotku, na které účes vypadá jako obvykle. Pokud má dítě čerstvě zastřiženou ofinu nebo většinou nosí dva copánky, má to tak být vidět.
Každý svou fotku, i dospělí
Má-li být v knize víc lidí, třeba starší sestra, dědeček nebo pes, nahrajte pro každého zvláštní fotku. Na skupinové fotce jsou obličeje malé a těžko se pozná, kdo je kdo. Každého, i hlavní postavu, můžete popsat i slovy, ale s fotkou se budou podobat sami sobě.
Dospělí často zapomínají, že i oni potřebují dobrou fotku. Výřez z dovolenkového snímku se slunečními brýlemi dopadne hůř než rychlá fotka u kuchyňského okna.
Domácí zvířata se nejlépe fotí, když jsou unavená, na zemi, za denního světla a s telefonem v jejich výšce. Důležité je, aby byly vidět znaky na srsti: bílá tlapka, skvrna nad jedním okem. Pamlsek těsně nad telefonem obvykle nasměruje pohled tam, kam má.
Má-li být v knize kamarád nebo kamarádka, zeptejte se jejich rodičů dřív, než nahrajete fotku jejich dítěte.
Pošlete originál a ořízněte s rezervou
Pošlete původní soubor. Fotka, která prošla chatovací aplikací, nebo snímek obrazovky po cestě často ztratí ostrost. Vypněte filtry a režim zkrášlení, protože mění odstín pleti i barvu očí. Portrétní režim si při rozmazávání pozadí může vzít s sebou i okraje vlasů.
Ořízněte fotku tak, aby bylo vidět jen dítě, rovnou při nahrávání. Když se vejde celá postava a obličej přitom nebude malý, je to dobře; jinak stačí hlava a ramena s trochou místa kolem. Neuřízněte bradu ani vlasy na okraji a jiné lidi odstraňte úplně, i ruku na kraji záběru.
Nová fotka je skoro vždycky lepší než stará. Děti se rychle mění a snímek z posledních měsíců dá knihu, která odpovídá tomu, jak dítě vypadá teď. Až budete mít fotku hotovou, můžete vytvořit knihu.
Co se s fotkou děje
Fotka dítěte je osobní věc a je pochopitelné ptát se, kam putuje. Fotka se používá jen pro vaši knihu. Posílá se našemu poskytovateli AI, který ji podle smlouvy nesmí použít k trénování svých modelů, a model se nedozví žádná jména. Fotka u nás zůstává, dokud nesmažete svůj účet.
Přesto vyberte snímek, se kterým se cítíte dobře. Stačí obyčejná fotka ze všedního dne a nemusí na ní být vidět, kde bydlíte nebo do jaké školy dítě chodí. Víc o tom, jak zacházíme s fotkami a údaji, najdete v nápovědě.
A je-li dítě dost velké na to, aby mělo vlastní názor, nechte ho vybrat fotku samo. Kdo si mohl vybrat, bývá na knihu obzvlášť zvědavý.
Chcete vidět hotovou knihu, než se rozhodnete? Prolistujte si naše ukázkové knihy.
